Jak to říct..

22. července 2012 v 11:17 | Naivní pipinka
Událo se toho tolik nového, ráda bych se o to podělila, bohužel se né a né dokopat k napsání. Nechápu, co se stalo. Dřív jsem psala každý den články, a ted'? Deptá mě to. A kdyby jen to. Zanedbávám vlastní blog, ok, ale i ty ostatních? :/ Chmm.
Pořád přemýšlím jestli to tu oživit, nebo začít znovu. Problém je, že je to tu tak mrtvé, že se to ani oživit nedá. Plus /ano, je to skoro neskutečné/ ale tenhle blog zná jedna osoba, která možná celou dobu mé adresy rozhlašovala, což mi dělá další vrásku. Vidím to spíš na nový, ačkoliv to bude patlání s designem a vymýšlením nové identity.. Co už :-) Cítim, že je čas otevřít novou, neposkrvněnou knihu. Novou kapitolu. :-)
 

Great Britain, Great Time

25. června 2012 v 18:20 | Naivní pipinka
Nějaký ten týden zpět jsem byla v Anglii a ačkoliv bych o tom mohla psát slohy,nevyjádří to zážitek jako takový.. A protože jsem to vlastně dostala ve škole na vylepšení známky, tak mi příjde zbytečné to psát znovu.:) Čtěte: Tak tedy, strávila jsem týden v Anglii, konkrétně Bury St. Edmunds. Moje povídání bude asi o něco bohatší než z pohledu ostatních účastníků, vzhledem k tomu, že já jsem se ještě stěhovala do jiné rodiny.
Po dni stráveném v autobuse, na trajektu a pár benzinových pumpách jsme konečně dorazili na parkoviště, kde delegátka začala číst naše jména, když přijela jednotlivá rodině. Někteří členové rodin se usmívali, jiní mračili..Snad nad špatným počasím. Jak takhle auta přijížděla, žáci se hádali o to, kdo do jaké chce. Jak povrchní.
Většina žáků už jela v autě (ať už nablýskaného Mercedesu, či jiné značky) jen já a moje spolubydlící jsme čekaly v autobuse. A už. Přišel docela sympatický pán s jeho synem, usmíval se, což je takový ten první dobrý dojem. Od parkoviště nebydlel daleko, tak jsem byla ráda, že nemusím řešit jakým pojedu autem, jako ostatní spolužáci. Došli jsme domů, kde nás uvítali, bohužel spíše lidé, co tam nebydleli. Provedl nás domem a nechal vybalit. V pokoji byla značně špína, chuchvalce prachu a tak. A protože jsme nemohli najít našeho drahého hostitele (zřejmě slavil někde venku na ulici her Majesty) tak jsme poprosily nějakou paní, co zrovna byla v domě (tehdy jsme se ještě domývaly, že je to jeho žena) o lux. To nebyla moc dobrá první zkušenost. Poté jsme asi hodinu koukaly na tenis, s úplně cizími lidmi, také žádný zážitek. Někdy kolem osmé se objevil náš hostitel, a pověděl, že večeře bude za chvíli a hodil lasagne do trouby a šel zas ven slavit. My promrzlé z ošklivého počasí jsme se raději schovávaly doma se šálkem čaje. V devět, evidentně opilý, se vrátil a hrozně se divil, že je večeře spálená. Ale kdyby jen to. Jak byl nalitý, tak jí ještě hodil na zem, a to tak, že to mé spolubydlící luxusně ohodilo kalhoty. Když mu teda došlo, že nebudeme jíst spálené jídlo ze země,tak někdy kolem desáté nás vzal cizí! (ano,opět cizí) člověk do KFC. Během toho, co jsme si vybíraly, ještě někam zmizel, tak to vypadalo na parádní večer strávený louděním ulic v Bury St. Edmunds. Vítězoslavně dorazil (dodnes nevím odkud) a my někdy v půl dvanácté jedly to hnusné, fastfoodové, pálivé jídlo. Což nás zklamalo ještě víc. Přišlo mi, že si ten pán na nás vyloženě přivydělává, tak jsem mu řekla něco pěkně od srdce. A tak jako ano, zabralo to. Docela mě pobavilo, jak se pak začal snažit. Jenomže to by nesměl přijít jeho syn kolem půlnoci, zfetovaný. A on na to jen podotknul, že už mu je 19 a že ať si dělá , co chce. Což mě docela překvapilo. Docela zklamaná anglickou rodinou, jsem šla spát. Ale ani to se neobešlo bez ničeho. To zas v jednu hodinu mě probudily zvuky. Zvuky bicích. Tímto se naše drahá anglická rodina podepsala definitivní verdikt k tomu, že to nenechám jen tak.
Pohrávala jsem si s myšlenkou, že něco na tom bude, že Češi jsou prý 4.největší národ, co si stěžuje. Ale já se prostě radši ozvu, než abych mlčela a trpěla.
Hned ráno jsme šly za slečnou delegátkou a povyprávěly jí o naší rodince. Zároveň vedle ní stál Andrew - Angličan, co odpovídal za ty rodiny. Ten ale jakékoliv pochybení vyvrátil a naopak začal našeho bytného vychvalovat do nebe, že je v jeho top 10, a že už ubytovává dlouho a tak dále, a tak dále. Během dne jsme o tom ještě informovaly učitelky a 3 ze 4 byly pro změnu rodiny. Rozhodně pan Čížek, ten jen co slyšel o KFC, tak hned pravil, že půjdeme do jiné rodiny.
V sedm hodin, kdy jsme přijeli na parkoviště, tam žádný Andrew nebyl, a to měl být. Tak asi po půl hodině přijel, my mezitím mrzli v autobuse. Pořád se tomu hrozně bránil a chtěl nějaké důkazy, protože náš bytný tvrdil, že jsme večeři měli někdy v osm. Bylo to nepříjemné, mrzly jsme a začínaly jsme mít hlad.. Snad jen pánové řidiči nám optimisticky zlepšovaly náladu. Ve výsledku byl náš bytný naštvaný ne protože se od něj odstěhujeme, ale protože zaplatil víc peněz za taxíka (že by byl zase opilý, že nemohl řídit?) a Andrewho konečně delegátka dokopala k tomu, aby šel do kanceláře a našel novou rodinu. Delegátka byla natolik vstřícná, že usoudila, že to nemá cenu mrznout v autobuse a vzala nás k ní do rezidence na teplý čaj. (Nejhůře to asi snášel syn pana Čížka, ten se pochopitelně nudil k smrti.) Po prvních dvou dnech strávených v Anglii jsem z Angličanů vůbec neměla pocit, ale chlácholila jsem se tím, že jsem zatím asi poznala jen ty ,,špatné'' a že dobří na mě teprve čekají.
O hodinu později (samozřejmě po konstatování, že Andrew všechny zklamal a náš bytný zrovna tak) jsem se o tom začala pomalu, ale jistě přesvědčovat. Ještě nutno podotknout, že náš bytný nám ještě popřál at´ se nám tam líbí a tak. Otázkou je, zda-li ze slušnosti, či to myslel doopravdy a upřímně.
Rodina, kam jsem byla přestěhována, mi byla také hned od začátku sympatická, taktéž vítala úsměvy. Bylo to tam docela hardcore, 10 dětí, 7 psů, 2 kočky, 2 akvária s rybičkami.
Pro zajímavost - 4 děti vlastní, 2 Španělky, 2 Češky (dívky ze základní školy s kterou jsme také jeli) a já a moje spolubydlící.
Napříč tomu , že jsme dorazily někdy v 10hodin večer, měli pro nás čerstvě uvařenou večeři a hned si s námi povídali. To mě celkem potěšilo.
Po zbytek pobytu jsem neměla žádný problém, paní se vždy slušně optala a klidně bych jí udělala cenu za nejlepší kuchařku. Pán byl pan vtipný (nemíněno ironicky) a zdravil nás českým ´´ahoj´´ samozřejmě s velmi vtipnou výslovností. Také si vyhledával různé fráze na google translate a tak, to byla sranda. Líbila se mi i jeho upřímnost, například co se královny týče. Zatímco jeho chot´ okřikovala svého syna, když byl též upřímný. Ale to prostě patří k výchově.
Shrnutí
Co jsem nejvíc ocenila? Na Angličanech se mi líbila jejich tolerance. Za celý pobyt jsem neslyšela jedinou poznámku na mé oblečení. Možná to bylo tím, že jsem byla turista a tak si to ke mně nikdo nedovolil, na druhou stranu v té rodině jsme měli velmi přátelské vztahy, tak hádám že kdyby tolerantní nebyli, tak se optají. Zkrátka v tomhle je Česká Republika pozadu, dá-li se to tak říct, protože si hodně pohrávám s myšlenkou jestli se někdy naučí Češi být tolerantní a respektovat druhé. Kdo ví.
Další pomyslná odlišnost rodin je ta , že Angličané jsou takoví víc pohodovější, že nepanikaří a nevyšilují. Za celý pobyt jsem neviděla se nikoho hádat, a když už si vyměňovali názory, tak slušně.
Vstřícnost. (Když pomineme Andrewoho). Opravdu střícní lidé, nemyslím si, že by to měli nějakým způsobem nakázáno, že už takový prostě jsou. Například průvodkyně v divadle na nás mluvila pomalu, hlasitě a zřetelně, abychom měli šanci porozumět. A to né jednou. Na Anglické rodině se mi líbilo, že se mi všichni snažili vyjít vstříc.
Co se mi na Anglii nelíbilo, a co opravdu není pomluva, je ta jejich přetvářka. Takové to ,,Jak se máte?´´ a oni vám odpoví ,,Dobře´´ ikdyby zrovna prožívali tu nějvětší depresi za dekádu. Je to trochu falešné z jejich strany, sice je hezké, že se pak nikdo neurazí nebo tak něco, ale neni to od nich vůbec upřímné. Někdy je lepší slyšet upřímnost i za cenu zklamání, řekla bych.
Musím poznamenat, že ze začátku mě Anglie velmi zklamala, ale po pomyslné druhé šanci z mé strany mě opět přesvědčila.
Ještě si nemohu odpustit takovou malou věc, nad kterou mi stále visí otazník. Nemohu si pomoct, ale přišlo mi, že někteří lidé tam jeli vyloženě za nakupováním, ani né tak za poznáním anglických rodin. Hlavně pak ty ze základní školy. -Čímž nechci říct, že bych opovrhovala lidmi ze základní školy, jen si pojd´me říct, že jsou tam prostě více ´´zkažení´´ (usuzuji z tohoto rozhovoru) :
Dívky ze základky: ,,Né, zelená je hnusná, já bych si radši dala rum nebo ferneta´´
Já: ,,Vy pijete alkohol?´´ (Bylo jim 13 a 14)
Dívky ze základky: *Se na mě podívají tak jako kdybych se jich zeptala k čemu se používá kartáček* ,,No,jo. Ty ne?´´
Hrozně mě to překvapilo, bohužel jim evidentně alkohol dobře zničil mozkové buňky, za celou dobu jsem je neslyšela říct nic jiného, než ,,Ano´´ ,,Ne´´ ,,Okey´´. A hádám že zrovna tyhle dvě nepatřily k typům, co by se styděly mluvit. Ale to jen na okraj, jejich rozhodnutí, které já akceptuji...

Chvilkové roztržení

11. června 2012 v 11:05 | Naivní pipinka
Firstly, ta malá hrstka návštěvníků mi promine, že jsem dlouho nenapsala. Pořád nebyl tájm.
Veleúspěšná tragosága Pipinie Naivní (nebo Naivní pipinky chcete-li) pokračuje.
Takhle vidím, že je pan Levoslav online, a tak si ho chci hned jít hodit do offline. (To proto abych nebyla zklamaná, kdyby nenapsal). A co se mi nepovede?:D
Dát na zahájení hlasového hovoru. Nějak jsem vypla počítač a modlila si, aby si toho nevšiml.
Asi tak po hodině jsem se vrátila /měla jsem načatou konverzaci s Isilme/.
Jasněže tam byl, hajzl jeden.:D A hned napsal cosi jako že to nemá nainstalovaný a ahoj.
Takže mě to vlastně potěšilo, protože to byl start nové konverzace. Ikdyž mi teda nechtěl věřit, že to bylo omylem.
A pak *potlesk*
,,Momentík, jdu na chvíly matce otravovat život svojí matce :D''
-Věta, jenž se stala perfetní záminkou, proč ho někam pozvat. Znovu.
A tak v pátek všichni povinně vyvěste vlajky:P ../Hihi, to mám k dni dětí/

Kdyby tak viděl, jak jsem z něj na prášky. -Tuhle před němčinou se vždycky vracím domů a pak když jedu tam, tak ho potkávám na zastávce. Tak jsem se hezky upravila a co se mi nepovede. Ujel mi autobus. Vztekala jsem se jak malá holka. Strahala ze sebe oblečení a zuřivě ho házela po domě. A to jsem vyrovnaný člověk. Fakt je to hrůza, co se mnou dělá.



 


*epic win*

26. května 2012 v 13:21 | Naivní pipinka
S češtinou jsem moc tragédila, nakonec jsem to stihla napsat před první hodinou a nakonec jen o hodině řekla, že si to zkontroluje, a pak si to stejně nezkontrolovala^^

Isilme jsem tamto nakonec řekla, poté kruté smsce...Vážně mě dost nemile překvapile a zamrzela. Asi jsem fakt prostě naivní.

Včera o občance ty arogantní hovada od nás ze třídy rozvedly debatu o tom, že jim vadí, jak se oblíkám. Že prý při jakékolikv zmínce s naší třídou se každému vybavím já. Jo, to byla přesně ta chvíle, kdy mi nebude za rok líto, že odejdu. Ale chápete to? -.- .. Mně se taky nelíbí jejich oblečení a komentuju to snad?.. Ne.
Řekla jsem k tomu jen, že: ,,Je to každého věc jestli podlehne mainstreamu'' a naoko to hodila za hlavu. V hlavě jsem to ale stále rozebírala.
-Ještě aby ne, když jsem slyšela pak ty řeči na moje lásky /ehm..boty:)/ ..Pro info, asi takhle vypadají.
Takže asi si dokážete představit reakce. Ale já je prostě miluju, ikdyž s nima mám skoro 2 metry:D ..

Dneska som chtěla jít na officiální setkání fanoušků Riwwy Nerony, ale ještě jsem o tom ani matce neřekla a hlavně nevim, jak domů.. Končí to o půlnoci a ještě k tomu je to v nějaký prdeli v Praze. Tak ještě nevím,jak to dopadne.. Uvidíme, uvidíme. -Hlavně když osoba, co mám možnost mě svést, jen protože už něudělám první poslední,co řekne mě nesveze. *Nevěříčné kroucení hlavou*

Jinak furt píše Dark Artist, nadávám si, protože mi to samosebou zvedá ego. Začínám ho i mít ráda, ale jsem si jista, že to nepřeroste v nic víc. .Ikdyž jak tak celý týden (ne)pozoruji.. S Levoslavem žádný kontakt. A deprese tu pak jsou raz dva.

Nu nic, razím uklízet a překecávat maminku na ten sraz. Držte mi palce:P

Aktuální dění

24. května 2012 v 21:10 | Naivní pipinka
Tak tu tak sedím, stékají mi slzy po tváři, slzy beznaděje. Kéž by mě ted' češtinářka viděla, jistě by měla trochu soucitu.

Naivně jsem šla ještě jednou za matkou, která mi zdůraznila, že mi nic takovýho nenapíše, že prý by mě s tim stejně ta učitelka poslala doprdele. ..Jak ona to může vědět? .. Prostě, ona byla vždycky ta 'správná' .. Byla šprt.. Pochopitelné.
Táta mi už i podepisoval úkoly ráno v autě, toho bych možná i překecala. Jenomže už slyšel náš rozhovor, takže není naděje.

Spolužáci pro jistotu neodepisují, a když už se někomu dovolám, tak se mu samozřejmě nechtěj skenovat nebo opisovat ta cvičení.

..Pekelná situace. .. A ano, takhle vyvádím 'jen' kvůli češtině. .. Kurdebele porad'te, co mám dělat..

Tolik dobrých věcí, tolik depresí?

24. května 2012 v 20:46 | Naivní pipinka
Už,už jsem skoro měla dopsán ten radostný článek, když tu zas přišla na řadu škola.

..Na talíři je čeština, mám to mezi dvojkou a trojkou a tohle vysvědčení je dost důležitý, chci odtud vypadnout.
..Jenomže. .. Mám mínus už z minulýho pololetí.
..Pak třeba taky jednu pětku za čtenářský deník, který jsem jí ODEVZDÁVALA, ale ona tvrdí, že ho nemá.
..A ted'? .. Zítra bude kontrolovat práci, co nám zadala, když tam nebyla. A já to celé nestihla a kamarádka mi omylem zbalila učebnici. K tomu všemu ještě máme čj první hodinu, takže to fakt nedávám. ..
..Tak jsem si řekla, že pujdu za mamkou, že jí napadne nějaké vhodné řešení..Chtěla jsem, aby mi napsala třebas papírek.. Jenomže místo toho, jsem akorát dostala přednášku o tom, jak jsem blbá a neschopná, stejně jako dnes ráno už.

Aby toho nebylo málo, Isilme mě žádá o to abych jí řekla jistou věc.. Ale já si prostě myslim, že je lepší, když se můžete kámošovi vybrečet na rameni, né se sami utápět v depce.

Pak také Levoslav, který dnes z 90% jezdí nejel, což mi na náladě opravdu nezlepšilo.

Jasné, mohla bych ''zaspat'' nebo zatáhnout školu, ale taková já prostě nejsem. Nejsem jako mí spolužáci.. Neutíkám problémům, ale hrdě jím čelím.. Ten pocit něčeho zakázaného by mě užíral...

Ach jo. Mám chut' vším třísknout a zbavit se všech problémů a to na hodně dlouho... No, pobrečet si zatím postačí.. A to asi také udělám. Goodbye/night.

Tělo bez duše, duše bez těla

15. května 2012 v 22:56 | Naivní pipinka
Jaj, to zas bude milion keců, že to neni k tématu týdne,ale fuck you:P

Přestávám věřit ve své sebevědomé já (teda pokud zrovna nepíše Dark Artist -vysvětlím později).
Jak mi dokáže hýbat s psychikou..A jak se trapně snažím přesvědčovat, že mi na něm nezáleží.

Včera mi ruplo v bedně a napsala jsem mu první, ačkoliv to tak nenávidím a zakázala jsem si to. Přestávám ovládat samu sebe.. Mno a hádejte. Vyměnili jsme si přesně tři věty, pak musel jít. Tvářila jsem se zas v pohodě, ačkoliv v pohodě nic neni.

Nebo dneska. Viděla jsem ho z dálky.. Mohla jsem umřít štěstím. Bohužel jsem pospíchala. Ale ne, ještě mám tolik vůle,abych se mu nepodřizovala a hrála si na onu nedobytnou potvoru. Celý večer byl na fb online. A já se ještě hloupě utěšuji tim, že se stydí. Houby se stydí, just jsem mu lhostejná.

Nedávno se mě ptal, proč se vlastně tak bojím lásky. A taky proč jsem tak útočná k němu. A správě si odpověděl, že lidi to dělají za nějakým účelem,často že se bojí. A všechno to do sebe tak krásně zapadá. Jsem k tobě utočná,protože tě miluju. Těšim se na ten den, kdy to budu konečně moc říct a nebudu muset vysvětlovat pošetilé chování..

Tak tu tak sedím, utápím se v depce..A sama sebe přesvědčuju o lži..Hezké,že?

Ted' tedy k Dark Artistovi.. Jeden gothik, je celkem fajn, akorát trochu vlezlý.. A pozval mě do čajovny. A protože jídlo/pití zadarmo se zásadně neodmítá tak jdu. Je ironií, že jdu ven s někym, koho znám ani ne týden a s nim na kterým mi tolik záleží furt ne. Nechcu být vtěrka a znova se ptám, kdy teda a on je evidentně typicky mužsky tupý, nebo jsem mu lhostejná.

Myslí jsem u něho a tělem bych nejradši taky byla..Chmm.

A na závěr? Vkládala jsem do našeho výtvarkáře větší naděje, zdál se být fajn, chválil mi kabát../whatever. A dnes prohlásil, že pro něho je gothika jen velká poza. Akceptuji jeho názor, jen jsem to nečekala..






Času dost

10. května 2012 v 19:44 | Naivní pipinka
Naštvaná?
Slabé slovo.

Upřímnost nadevše -.-

9. května 2012 v 23:28 | Naivní pipinka
Well, první článek ze všech souhrnů věnuji překvapivě Lefoslafovi.
Haha,kdo první uhodne pointu nadpisu má u mě tofife :P (Ano,Isilme mlčí!)

Dělá mi fakt smíšený pocity,hajzl jeden. Sebedůvěru mi dodává Isilme,Roo a občas Adéla za což jim dlužím velké dík.

Ještě ten den,co jsem tak nasraně napsala ten článek jsem se přihlásila na fuckbook a ani né pár sekund po tom napsal. Ano, to šlo hodně endorfinů ven. :D

Nasledující den pak byla pěkně dlouhá konverzace na fuckbooku a ve čtvrtek a v pátek jsme spolu jeli autobusem. (Hm,v ten čtvrtek jsem musela být děsně sexy, protože jsem si sebou nevzala aknécolour a zrovna mám ksicht plný uhrů..:D) ..A v pátek se jen tak otočím a hádejte kdo na mě čumí ze zadu..Správně,že on. No ty vole. :D ..

O víkendu jsem jen zatiskla slzu v době zombiewalku, kdy jsem byla v Německu. Nebudu lhát, pokoj v pěkně hnusným stylu..Takový ty obrazy ženských s pochmurným výrazem a tak. Ovšem přežrala jsem se tam dosyta...

Pondělí jsem jen proflákala..

V úterý jsem si byla pro sukni do Nosferatu. Po měsíci vskutku pozoruhodné. Další indície k tomu, proč nakupuji v Nosferatu po dlouhém uvážení.
..Kéž by mě tak mile překvapil i bubeník. Tak jo, je to hnusný, ale zkopčím sem přesné znění toho,co napsal. Zdůraznuji napsal, neřekl do očí na zkoušce.

,,Heleďte lidi, mě se to fakt dost blbě řiká, ale upřímě si myslim, že to naše hraní nemá smysl,.hrajeme už cca 8 měsíců a neumíme skoro nic,.Rozhodně to neházim na vás, ja sem tky dost chyběl. Jen prostě, že jsem hrál se 4ma dalšíma lidma a za 2 hodiny jsme dali dohromady víc než mi za necelej rok,.Jeste do toho odešla Jana a třeba Jindra s Honzou na to dost dlabou,. Jestli chcete, najdu vám novýho bicmana,..A omlouvám se hlavně Naivní pipince, Mikimu-Kutilovi a Isilme,. který se do kapely opravdu zapojovali..''

-Hm,zkráceně řečeno, zahrál si s jinou kapelou a evidentně se mu to líbilo víc. A ani nemá koule na to narovinu říct. I slova ''odcházim z kapely'' jsem z něj doslova tahala...Je smutné,že je upřímný, až když nám vrazil kudlu do zad. :/

Více zítra, jsem utahaná jak kočka:P

Hmmmm..

2. května 2012 v 7:26 | Naivní pipinka
Probudit se z depkou neni nic moc, takhle se ráno nezačíná.

I přes všechny ty krásně nadějné výkřiky od Isilme a Roo už nějak ztrácím naději.

A to mi jen neodepsal na pitomou smskou. A já z toho dělám 3.světovou. Chňňň...

Nejhorší je to sledování toho, jak je na fuckbooku a ani nenapíše. Asi začne vlna ignorování.
-Takže at' jako nečeká ,že si k němu sednu, když ani neni schopný odepsat na blbou smsku.

Je to příšerný, co to se mnou dělá. Už se mi o tom zdají i sny. Chňň..

Vážně miluju, když nevím na čem jsem. Fakt jo. :/

Jsem naivní,naivní a ještě jednou naivní.

Kam dál